Teploměr ukazuje 21 °C, a přesto se u okna sedí nepříjemně. Vysvětlujeme, jak litinový radiátor předává teplo sáláním a konvekcí, kam ho umístit a jak spočítat jeho výkon při rekonstrukci.
Stručně: Litinový radiátor hřeje sáláním i konvekcí současně. U článkových těles tvoří většinu výkonu konvekce, sálavá složka je menšinová a její podíl určuje hlavně tvar tělesa, ne samotný materiál. Pro komfort u okna proto rozhoduje správně spočítaný výkon, vhodné umístění a to, aby radiátor nezakrýval nábytek ani závěs.
V historickém bytě může teploměr ukazovat 21 °C u dveří i u okna, ale u okna se přesto sedí hůř. Příčinou bývá studené zasklení, chladný vzduch klesající od skla, nebo obojí. Abyste pochopili, jak s tím radiátor pomůže, je dobré rozlišovat dva způsoby přenosu tepla: sálání a konvekci.
Co je sálavé teplo a co je konvekce?
Sálavé teplo je tepelné záření, při běžných teplotách v interiéru převážně infračervené. Teplejší plocha radiátoru jím předává energii chladnějším povrchům, které na ni „vidí“: podlaze, nábytku i člověku sedícímu poblíž. Kolik tepla se takto přenese, závisí na teplotě povrchů, jejich emisivitě a vzájemné poloze. Proto je sálání nejvíc znát přímo před tělesem a výrazně slábne, když radiátor zakryje pohovka nebo skříň.
Konvekce (proudění) ohřívá vzduch. Vzduch se u povrchu radiátoru ohřeje, stoupá vzhůru a zespodu ho nahrazuje chladnější vzduch od podlahy. Tento pohyb vzniká sám, bez ventilátoru. U článkového litinového radiátoru proudí vzduch i mezerami mezi články, kde se ohřívá o další teplé plochy. Oba mechanismy se doplňují: povrchy ohřáté sáláním předávají teplo vzduchu a teplejší vzduch zase ohřívá povrchy v místnosti.
| Sálání | Konvekce | |
|---|---|---|
| Co ohřívá | povrchy a lidi v přímém „výhledu“ na radiátor | vzduch v místnosti |
| Kde je znát | před tělesem, v místě sezení | v celé místnosti; pod oknem tlumí chlad od skla |
| Co ho omezí | nábytek, závěs, kryt před tělesem | kryt, hluboká nika, dlouhý závěs přes radiátor |
Hřeje litinový radiátor sálavě? Poměr neurčuje jen materiál
Litina má pověst „sálavého“ materiálu, ale i u litinového radiátoru tvoří většinu výkonu konvekce. Dva litinové radiátory navíc mohou mít různý podíl sálání. Rozhoduje geometrie tělesa, velikost plochy obrácené do místnosti, povrchová úprava, teplota vody a podmínky proudění. Vnitřní plochy článků jsou obrácené k sousedním článkům, takže ohřívají hlavně vzduch v mezerách a do místnosti přímo nesálají. Více o rozšířených omylech najdete v článku 5 největších mýtů o litinových radiátorech.
Katalogový údaj ve wattech vyjadřuje celkový tepelný výkon při uvedených podmínkách. Spolehlivé procento sálání z něj ani z materiálu nevyčtete. Pokud projekt požaduje konkrétní sálavou složku, vyžádejte si doložený údaj pro dané těleso a provozní podmínky.
Radiátor pod oknem, nebo u stěny? Co pocítíte v místnosti
Pro tepelný komfort nerozhoduje jen teplota vzduchu, ale i takzvaná střední radiační teplota, tedy teplota okolních ploch, se kterými si člověk vyměňuje teplo. Pocitová (operativní) teplota je při slabém proudění zhruba jejich průměrem. Má-li vzduch 22 °C a okolní plochy v místě sezení v průměru 18 °C, cítíte přibližně 20 °C. Roli hraje i oblečení, aktivita a průvan.
Ve vysokém salonu s původními okny proto rozmístění řešte přímo v půdorysu podle míst, kde se sedí. Radiátor pod oknem ohřátým vzduchem tlumí chladný proud padající od skla. Radiátor u boční stěny se hodí třeba k pracovnímu stolu, pokud má jeho čelní plocha volný výhled do prostoru. Počítejte se závěsy, nábytkem a vedením potrubí: dlouhý závěs nebo uzavřený kryt omezí proudění i sálání. Těleso v nice nebo za krytem ztrácí výkon, proto ho dimenzujte s rezervou. Další tipy najdete v článku Kam umístit radiátor v moderním interiéru.
Tepelná setrvačnost litiny: kdy pomáhá a kdy brzdí
Hmotnost litiny a objem vody v tělese určují, kolik tepla se při ohřevu uloží a jak rychle se mění teplota povrchu. Těžší těleso s větší náplní reaguje pomaleji při náběhu i po zavření ventilu a ještě chvíli hřeje. Setrvačnost ale sama o sobě neznamená úsporu energie. Ta závisí na tepelných ztrátách budovy, zdroji tepla, regulaci a způsobu užívání místnosti.
V celodenně obývaném salonu je pozvolná odezva výhodou, protože drží stabilní teplotu. U hotelového pokoje, který se má po delší pauze rychle vytopit, ověřte dobu náběhu celé místnosti. V osluněném bytě zase počítejte s tím, že soustava na odpolední slunce zareaguje se zpožděním. Regulaci proto volte podle toho, kdy se místnost používá a jak rychle se mění její tepelné zisky.
Výkon litinového radiátoru při nízké teplotě vody (tepelné čerpadlo)
Výchozím bodem je tepelná ztráta konkrétní místnosti. Potom zjistěte teplotu přívodu a zpátečky, se kterou projekt počítá. Údaj 75/65/20 °C znamená 75 °C na přívodu, 65 °C na zpátečce a 20 °C v místnosti. Rozdíl mezi průměrnou teplotou vody a vzduchem je zde 50 K, při režimu 55/45/20 °C jen 30 K. Nezaměňujte to se spádem mezi přívodem a zpátečkou, který je v obou případech 10 K.
Výkon ale neklesá v prostém poměru 30 : 50. Pokles je strmější. Orientačně platí, že stejné těleso dá při 55/45/20 °C zhruba polovinu katalogového výkonu pro 75/65/20 °C a při 45/35/20 °C přibližně třetinu. Kdo počítá jen poměrem teplot, vyjde mu 60 % a radiátor poddimenzuje. Pro konkrétní model vždy použijte výkonová data výrobce pro daný režim a zkontrolujte i způsob připojení, průtok a vyvážení soustavy. Při přechodu na tepelné čerpadlo nebo kondenzační kotel se tak může změnit potřebný počet článků, výška tělesa nebo počet radiátorů v místnosti.
Podrobný postup výpočtu najdete v článku Teplotní spády radiátorů a výpočet výkonu, praktický příklad pak v textu Historický dům a tepelné čerpadlo. Pro první odhad potřebného výkonu můžete použít naši kalkulačku výkonu radiátoru.
Jak navrhnout litinový radiátor Biaxo do historického nebo prémiového interiéru
Biaxo 4 a Biaxo 6 jsou článkové litinové radiátory Laurens s čistým profilem inspirovaným prvorepublikovým stylem. Počtem článků přizpůsobíte délku tělesa dostupnému prostoru i potřebnému výkonu. Při porovnání obou řad pracujte s údaji pro konkrétní výšku a sestavu. Kromě šířky zkontrolujte hloubku, místo pro ventil, připojovací rozteč a únosnost místa montáže. Oba modely jsou k dispozici v provedení na podlahu i na stěnu.
V praxi se často hodí nízké delší těleso pod parapet v jedné místnosti a vyšší sestava u boční stěny v jiné. V historickém interiéru zaneste do výkresu také obložení, podlahové lišty, stávající potrubí a polohu závěsů. Jak obě řady působí v reálném historickém bytě, ukazuje realizace v Paláci Dlouhá. S výběrem počtu článků, provedení, ventilů i připojení vám pomůžeme na osobní konzultaci, abyste dostali těleso, které pokryje potřebný výkon a zároveň zapadne do interiéru.
Časté otázky
Je litinový radiátor sálavý?
Částečně. Litinový radiátor předává teplo sáláním i konvekcí, u článkových těles však většinu výkonu tvoří konvekce. Podíl sálání závisí hlavně na tvaru tělesa a jeho ploše obrácené do místnosti.
Hodí se litinový radiátor k tepelnému čerpadlu?
Ano, pokud je správně nadimenzovaný na nižší teplotu vody. Při 55/45/20 °C dává těleso zhruba polovinu výkonu uvedeného pro 75/65/20 °C, proto bývá potřeba více článků nebo vyšší těleso.
Je lepší umístit radiátor pod okno?
U starších nebo velkých oken ano. Teplý vzduch stoupající od radiátoru tlumí chladný proud od skla. U moderních oken s kvalitním zasklením lze radiátor umístit i jinam, například k boční stěně.
Proč litinový radiátor hřeje i po vypnutí?
Díky tepelné setrvačnosti. Litina a voda v tělese uloží během ohřevu teplo a po zavření ventilu ho postupně předávají do místnosti. Stejně tak se ale pomaleji rozehřívá.
Potřebujete ověřit výkon a rozměry?
Pošlete nám návrhové teploty vody, rozměry místa a fotografii připojení. Pokud máte výpočet tepelné ztráty, přiložte ho. Společně ověříme, jaká výška a počet článků dávají pro váš prostor smysl.
